Třináctý příběh Vidy Winterové konečně odhalen!

19. února 2018 v 9:51 |  Recenze
Třináct příběhů o změně a zoufalství - tak zní název sbírky pohádek světově uznávané spisovatelky Vidy Winterové. Jedná se však o neoficiální název, spíše raritu. V době vydání obsahovala kniha pouze 12 příběhů a jakmile byla tato chyba odhalena, knihy se stáhly zpátky a byly přejmenovány. Na světe však ještě několik výtisků s původním názvem existuje a všichni fanoušci zoufale touží zjistit, jaký ten třináctý příběh je. Slavná spisovatelka se ho před svou smrtí konečně rozhodne zveřejnit, a to prostřednictvím mladé Margaret, se kterou toho mají společného více, než obě tuší.

"Nevadí mi milovníci pravdy, ale pravda sama. Jakou podstatu,
jakou útěchu najdete v pravdě v porovnání s příběhem?"

Román Třináctý příběh, v originále The Thirteenth Tale, byl vydán v roce 2006. Jedná se o debut britské spisovatelky Diane Setterfieldové, který se dočkal velmi kladného přijetí a velice brzy po svém vydání se stal bestsellerem. Třináctý příběh se dočkal také filmového zpracování, ve kterém si jednu z hlavních rolí zahrála Sophie Turnerová, herečka známá především ze seriálu Hra o trůny. Jediným dalším dílem této spisovatelky je kniha Bellman & Black, která vyšla pod stejným názvem i v České republice (2015).

"K čemu je dobrá pravda o půlnoci, za tmy,
když v komíně burácí vítr jako rozzuřený medvěd?"

Margaret je poměrně tichá mladá dívka a vášnivá čtenářka. Pomáhá svému otci v antikvariátu, pročítá rukopisy, píše životopisy a miluje romány z 19. století. K tomu má velmi dojemnou i bolestivou minulost. Jednoho dne dostane dopis od Vidy Winterové, slavné a velice populární spisovatelky, s žádostí o interview. Margaret se nejdříve zdráhá, zejména proto, že Vida Winterová je známá tím, že nikdy při rozhovorech neříká pravdu. Nakonec ji ale přemůže zvědavost a za spisovatelkou se vydá. Jak hned při prvním setkání zjistí, Vida Winterová je těžce nemocná a nezbývá jí už moc času, ráda by však ještě před svou smrtí konečně zveřejnila svůj opravdový příběh. Margaret si je ale jistá, že jí spisovatelka neříká všechno, rozhodne se proto na vlastní pěst odhalit celé tajemství, které spisovatelku obklopuje. A tím začíná kolotoč událostí, minulých vyprávěných i současných zažívaných, a Margaret postupně odkrývá pravdu, nehezkou, tragickou a hrůzostrašnou.

"Když blesky venku vrhají stíny na zdi ložnice
a déšť dlouhými nehty bubnuje na okenní sklo?"

Tento román má určité atributy gotického románu a zřejmou inspirací byly autorce také romány Jana Eyrová nebo Na větrné hůrce. Podobnosti lze nalézt ve stylu i v základním konceptu příběhu. Už proto je tento román určen jen poměrně specifickému čtenářstvu, pro každého rozhodně určen není. Styl je velmi detailní, což může zejména ze začátku mnohé čtenáře odradit - autorka se věnuje popisu téměř každého předmětu v místnostech, stejně detailní je i u popisu postav, atmosféry či pocitů hlavních hrdinů. Diane Setterfieldové však nelze upřít talent, neboť její styl je velmi umělecký, barvitý a originální. I ty nejjednodušší a nejběžnější věci dokáže popsat velmi poeticky a zajímavě. Kniha má zajisté své kvality i kouzlo.

"Ne, když ležíte v posteli a chlad a strach vás mění v sochu,
nečekejte, že vám na pomoc přispěchá kostnatá bezmasá pravda."

Mě osobně po celou dobu štval velice sebestředný přístup hlavní hrdinky, tedy Margaret. Vše je sledováno skrze ni, dokonce i u situací, které se jí nijak netýkají, se čtenář dozví právě její pocity a názory, nikoliv samotných zúčastněných. To je v některých situacích až komické. A v částech, kdy je Margaret aktivní hybatelkou děje, nikoliv pasivním posluchačem, je čtenář dopodrobna seznámen s její minulostí, s každou její myšlenkou a názorem - a ten má Margaret opravdu na všechno. Mnoho z uvedených věcí je důležité pro pochopení této postavy, její role ale v celém příběhu není dle mého názoru tak důležitá, a proto mi větší část informací o ní přišla nadbytečná, až otravná. Navíc je dle mého Margaret tak trochu literární snobka, která se díky své zálibě v knihách cítí být jednoduše lepší než ostatní.

"Potřebujete buclatou podstatu příběhu, chlácholivé kolébavé bezpečí lži."

Tato kniha může okouzlit kohokoliv, troufám si však říci, že více nadšené z ní budou čtenářky. Já sama jsem nevěděla, "do čeho jdu", takže jsem byla stylem knihy lehce překvapená a bohužel ne úplně příjemně. Ale jelikož nemám romány s dívčí hrdinkou zvláště v oblibě, nejsem zřejmě cílovým čtenářem. Děj je ovšem nesmírně zajímavý, pravda je dávkována přiměřeně tak, aby se stupňovalo napětí a čtenář se nemohl dočkat dalších stránek. Postavy v knize jsou nápadité a za mě byl příběh opravdu nepředvítalený a plný neočekávaných zvratů.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama